Blog post

Dopady v souvislosti s krizovými opatřeními a finanční plán v době nejistoty

27. 7. 2020Jiří Hlaváč

Březen a další měsíce letošního roku znamenají pro fungování řady firem výrazné změny. Některé přístupy přestaly fungovat a bylo nutné je nahradit, zvýšila se nejistota dalšího vývoje, ale pro některé firmy se objevují také zcela nové příležitosti. Na tyto změny je potřebné reagovat. Níže stručně představujeme dvě oblasti, nad kterými je dobré se v této souvislosti zamyslet.

Kompenzace škod

Dle krizového zákona je stát povinen nahradit škodu, která fyzickým či právnickým osobám vznikla v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Přesný výklad příslušných ustanovení krizového zákona bude zcela jistě předmětem dalších právních diskuzí a v konečném důsledku pravděpodobně řešen soudy. My bychom se níže stručně zaměřili na to, co je podle našeho názoru potřeba nyní udělat.

Škoda může mít podobu takzvané skutečné škody (v restauraci se zkazily zásoby potravin, a to v příčinné souvislosti s krizovým opatřením) nebo ušlého zisku (hotel negeneruje zisk, protože nemůže ubytovávat hosty v příčinné souvislosti s krizovým opatřením). Obě formy škody bude nutné prokázat.

Kromě výše uvedené povinnosti škodu prokázat bude třeba také doložit, že subjekt splnil tzv. prevenční povinnost, tj. že se snažil škodám předcházet či se je snažil minimalizovat. Od podnikatelské úvahy typu, zda jsem například mohl podnikání provozovat „online“, když na tuto formu podnikání krizová opatření nedopadají, až po to, do jaké míry jsem se aktivně zapojil do mimořádných programů, které stát na podporu zasažených podniků zřídil či zřizuje.

Protože prokazovat bude muset subjekt, který o kompenzaci žádá, doporučujeme, aby byly všechny obecně řečeno negativní události pečlivě dokumentovány a archivovány. Bude se jednat o různé formy listin, jako jsou dopisy, emaily, vyjádření, žádosti, zápisy z jednání, vnitřní předpisy / směrnice, soupisy, smlouvy, faktury, fotografie a další formy.

Příklad 1 – zkažené zásoby

V restauraci se zkazily zásoby. K doložení vzniku škody mohou sloužit fotografie, faktury a skladová evidence. Bude ale vhodné doložit i maximální trvanlivost a například zápisem z porady to, že management diskutoval, zda by nedávalo ekonomický smysl zásoby zmrazit. Provedl kalkulaci a dospěl k závěru, že to není možné, protože nedisponuje takovou kapacitou mrazících boxů a pořizovat nové není ekonomicky racionální nebo v jeho aktuálních finančních možnostech.

Příklad 2 – nákup mimořádných ochranných pomůcek

Hobby market na základě nařízení vlády pořídil ochranné pomůcky. Důkazem budou faktury případně i fotografie. Dále pak určité vyhodnocení např. opět zápis z porady, že tyto potřeby byly zakoupeny za přiměřené ceny (s ohledem na dostupný čas mezi oznámením a platností nařízení vlády) a že tyto pomůcky byly nezbytné k naplnění nařízení vlády.

Příklad 3 – propad tržeb a zisku

Výrobní závod měl nižší tržby, protože nebyl schopen dokončit instalaci nové výrobní linky, ke které byl potřeba příjezd techniků dodavatele z Německa. Důkazem bude dokumentace k instalaci výrobní linky, korespondence k objednání a zrušení příjezdu techniků se zdůvodněním, ale také předběžné objednávky zákazníků na výrobky z této linky, které nebyly dotčeny samotnou existencí pandemie.

Doporučený postup

Z hlediska postupu by každá postižená firma měla zvážit výši škod, které jí v souvislosti s krizovými opatřeními vznikly, možnosti tyto škody doložit (prokázat), náklady spojené s uplatněním škod a výběr zkušených právních zástupců a znalců v této oblasti. Důležitým právním aspektem je také povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře. Ve stručnosti by se doporučený postup dal shrnout takto:

  1. Shromáždit podklady ke škodě a k příčinné souvislost mezi krizovými opatřeními a vznikem škody – konkrétně komunikace (e-maily, zápisy z jednání, komunikace s dodavateli/klienty/bankami, čestná prohlášení osob), údaje z účetnictví a finančního charakteru (faktury, výpisy z účtů, pokuty / penále, plán hospodaření před COVID-19 a v průběhu, výhled po COVID-19) a ostatní (vnitřní předpisy / směrnice, fotografie, dodací listy, smlouvy, doklady o vyřazení)
  2. Vyhodnotit situaci postižené firmy a v případě rozhodnutí o dalším postupu nejpozději do 6 měsíců od vyhlášení nouzového stavu uplatnit nárok na náhradu škody u příslušného orgánu krizového řízení státu – v této fázi je dostatečné rámcové vyčíslení škody, zásadní je nárok uplatnit (tato lhůta je klíčová, v případě neuplatnění nároku nárok na náhradu škody zaniká)
  3. V případě, že nárok na náhradu škody nebude příslušným orgánem poskytnut, lze podat žalobu u soudu – vznesený nárok bude potřebné doložit znaleckým posudkem

Vyčíslení a doložení škody

K doložení výše škody jak pro jednání s orgánem krizového řízení státu, tak zejména pro případné navazující soudní řízení, bude sloužit kvalitní znalecký posudek, obvykle zpracovaný s ohledem na jeho náročnost znaleckým ústavem.

Aktualizovaný finanční plán

Některé firmy musely zavřít provozovny, jiné jsou zasaženi sníženou poptávkou nebo likvidními problémy svých obchodních partnerů např. nájemníků. Zejména v dnešní dynamické době je velmi důležité mít k dispozici finanční výhled, který lze jednoduše a průběžně aktualizovat, což dříve s ohledem na stabilně rostoucí vývoj nebylo tak urgentní. Finanční plán je podklad, který potřebuje management pro řízení firmy a který také obvykle vyžadují banky, vlastníci atp. a ten tak musí odpovídat aktuální situaci. Provést aktualizaci finančního plánu za situace, kdy v mnoha odvětvích není jisté, co bude zítra, není v žádném ohledu snadné.

Při zvýšené nejistotě není nutné a často ani možné, aby finanční plán za každých okolností obsahoval všechny parametry ve „správných“ hodnotách. Není totiž jasné, jaká hodnota je ta správná a je pravděpodobné, že se stejně brzy změní. Principy kvalitního finančního plánu jsou jiné. Jedná se o (i) flexibilitu, tj. možnost jednoduše upravit výhled úpravou vstupního parametru nebo parametrů a (ii) dynamičnost, tj. možnost vidět budoucnost v několika pravděpodobných variantách / scénářích. Kromě toho je užitečné, když finanční plán obsahuje shrnutí hlavních ukazatelů výkonnosti tzv. KPI (Key Performace Indicator) a umožní provádět citlivostní analýzu na změnu těchto parametrů.

Finanční plán tak musí být nástrojem finančního řízení zohledňujícím aktuální nejistotu, který je managementu stále k dispozici jako relevantní podklad a nezastarává. Je důležité identifikovat parametry, které zásadně ovlivňují vaše podnikání a KPI, které chcete sledovat, vyhodnocovat a provádět u nich citlivostní analýzu.

 

Ing. Jiří Hlaváč, Ph.D., jednatel znaleckého ústavu TPA Valuation & Advisory s.r.o.

Ing. Tomáš Podškuba, Ph.D., MRICS, senior manažer znaleckého ústavu TPA Valuation & Advisory s.r.o.

Kontaktní spojení do kanceláře: valuation@tpa-group.cz, tel. 222 826 333

Sdílet článek
Předchozí článek