Nejvyšší soud ČR zaujal překvapivé stanovisko k vymezení předmětu podnikání obchodních korporací

Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020) došel k překvapivému závěru, že ujednání společenské smlouvy nebo stanov, podle něhož je předmětem podnikání obchodní korporace pouze název živnosti volné, tj. „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co konkrétně je předmětem podnikání dané společnosti. Takové ujednání je dle Nejvyššího soudu ČR z důvodu neurčitosti jeho obsahu zdánlivé a nepřihlíží se k němu.

Toto rozhodnutí znamená změnu letité praxe rejstříkových soudů, které by měly u zápisu předmětu podnikání do obchodního rejstříku nyní vyžadovat konkrétní předmět podnikání (např. velkoobchod a maloobchod), resp. by měly obchodní korporaci vyzvat k doložení znění společenské smlouvy nebo stanov, které bude konkrétní předmět podnikání obsahovat. Tato změna přitom vyžaduje konání valné hromady s osvědčením ve formě notářského zápisu.

U obchodních korporací již zapsaných v obchodním rejstříku by mělo dojít ke zjednání nápravy.

Podle Nejvyššího soudu ČR společníci či členové obchodní korporace ve vztahu k výčtu oborů činnosti v příloze 4 živnostenského zákona zpravidla určí (a uvedou ve společenské smlouvě nebo stanovách) konkrétní obory činnosti podle přílohy 4 živnostenského zákona. Tyto budou pak do obchodního rejstříku zapsány jako předmět podnikání nebo činnosti korporace.