Blog post

Otázky a odpovědi v souvislosti s koronavirem číslo 6

2. 4. 2020Ludmila Benešová

1. Možnost uplatnění daňové ztráty zpětně

MF Pojďme se tedy podívat formou otázek a odpovědí na základní pravidla, která návrh obsahuje.

Jsme společností s ručením omezeným, jako účetní období používáme kalendářní rok a předpokládáme, že za rok 2020 budeme mít daňovou ztrátu. Jak ji budeme moci uplatnit?

Výpočet uplatnění daňové ztráty zpětně na uplynulá zdaňovací období zatím Ministerstvo financí předpokládá v návrhu novely zákona o daních z příjmů pomocí dodatečných daňových přiznání na uplynulé zdaňovací období. Možnosti uvádíme na příkladech:

Příklad 1:

Poplatník právnická osoba za zdaňovací období roku 2019 vykázal základ daně 100 mil. Kč a byla mu vyměřena daň ve výši 19 mil. Kč (19% sazba daně), kterou řádně a včas zaplatil. Ve zdaňovacím období roku 2020 vykázal poplatník daňovou ztrátu  ve výši 50 mil. Kč a v této výši mu byla vyměřena. Poplatník se rozhodl využít možnost uplatnit ztrátu zpětně a dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období roku 2019 uplatní položku odčitatelnou od základu daně ve výši 50 mil. Kč. Za rok 2019 tak bude stanovena daň ve výši 9,5 mil. Kč a v částce, o kterou se daň snížila oproti poslední známé dani za zdaňovací období roku 2019, mu vzniká vratitelný přeplatek na dani ve výši 9,5 mil. Kč. Tedy do 30 dnů od podání obou daňových přiznání (řádného za kalendářní rok 2020 a dodatečného za rok 2019) obdrží peníze zpět od finanční správy.

Rekapitulace příkladu v mil. Kč:

Příklad 2:

Poplatník vykázal za zdaňovací období roku 2018 základ daně ve výši 20 mil Kč, za rok 2019 ve výši 50 mil. Kč a byla mu vyměřena odpovídající daň. Za rok 2020 mu bude vyměřena ztráta ve výši 100 mil. Kč. Protože ztráta za rok 2020 přesahuje oba základy daně za roky 2018 a 2019, pak se její uplatnění rozdělí na část „zpět“ (maximálně 70) a část „dopředu“ (zbylých 30).

Poplatník tedy zvolí maximální možnou variantu uplatnění zpět a podá dodatečná daňové přiznání za roky 2018 a 2019, ve kterých si od základu daně odečte vyměřenou daňovou ztrátu, a to za rok 2018 ve výši 20 mil. Kč a za rok 2019 ve výši 50 mil. Kč. Vratitelný přeplatek na dani tedy bude ve výši celé zaplacené daně za roky 2018 a 2019.

Následně v daňovém přiznání za rok 2021 a v bezprostředně následujících čtyřech zdaňovacích obdobích bude moci uplatnit „nevyčerpaný zbytek“ daňové ztráty z roku 2020 ve výši 30 mil. Kč.

Rekapitulace příkladu v mil. Kč:

Pokud tedy využijeme možnost uplatnění daňové ztráty zpětně, kdy dostaneme od státu peníze zpět?

Návrh předpokládá, že spolu s řádným daňovým přiznáním za rok 2020 podáte i dodatečné daňové přiznání k uplatnění ztráty na rok 2019, příp. i 2018. Okamžik obdržení peněz zpět tak závisí na termínu pro podání daňového přiznání za kalendářní rok 2020 a současného podání dodatečného daňového přiznání na rok 2019 (příp. i 2018). Pokud jste neauditovaná účetní jednotka a nevyužíváte služeb daňového poradce, pak termín pro podání daňového přiznání máte 1. dubna 2021. Pokud máte povinný audit, nebo vám zpracovává daňové přiznání daňový poradce, pak máte posunut termín na 1. července 2021.  Přeplatek tedy obdržíte po podání daňových přiznání a žádosti o vrácení přeplatku.

Tím, že spolu s podáním řádného daňového přiznání na rok 2020 podáte i dodatečné daňové přiznání na minulé roky a žádost o vrácení přeplatku na dani, dáte správci daně najevo, že chcete ztrátu uplatnit zpětně a nikoliv do budoucna.

Bude možné uplatnění daňové ztráty pro podnikající fyzické osoby nebo pro fyzické osoby pronajímatele?

Ano, novela zákona o daních z příjmů předpokládá možnost uplatnění daňové ztráty, která vznikne fyzickým osobám, které mají příjmy z podnikání (§ 7) nebo z pronájmu (§ 9). O daňovou ztrátu vzniklou v roce 2020 budou moci snížit svůj základ daně v roce 2018 anebo 2019. Tedy přesněji poplatník daně z příjmů fyzických osob může daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10.

Při odpovědích jsme používali návrh novely zákona o daních z příjmů, který byl zaslán k připomínkám profesním komorám. Je možné, že výsledně schválené znění zákona se bude ještě v některých detailech odlišovat.

2. Jak reagovat na současnou situaci v účetní závěrce sestavené za účetní období končící 31. 12. 2019?

Aktuální složitá situace související s infekcí COVID-19 a opatření přijatá k zamezení jejího šíření v různé míře dopadají na všechny účetní jednotky, které sestavily nebo právě sestavují účetní závěrku za skončený kalendářní rok 2019.

Současný stav se dá přirovnat k tomu, že společnost vykazuje výborné výsledky za skončené účetní období, před sestavením účetní závěrky však dojde k rozsáhlému požáru výrobní budovy. Tato situace je účetními předpisy označována jako událost, která neupravuje (tzn. zpětně nemění) údaje vykazované v rozvaze a výkazu zisku a ztrát, ale musí být popsána v příloze v účetní závěrce. Uživatel účetní závěrky musí dostat informaci o tom, že došlo k významné negativní události, která ovlivní budoucí činnost účetní jednotky.

Protože se značně změnila ekonomická situace, účetní jednotky na tyto významné změny musí reagovat ve svých účetních závěrkách.  Domníváme se, že ve většině případů se jedná o situaci, kdy nebude docházet k úpravě ocenění vykázaného v účetní závěrce (tedy ani k tvorbě rezerv či opravných položek), a to za předpokladu, že není porušen princip nepřetržitého trvání účetní jednotky.

Postup doporučený pro účetní jednotky Komorou auditorů ČR
  1. Vedení účetní jednotky ve spolupráci s ostatními osobami pověřenými správou a řízením musí vyhodnotit, zda není zpochybněn předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, tj. zda je účetní jednotka schopna pokračovat ve své činnosti i v blízké budoucnosti. Výsledek svého vyhodnocení by mělo vždy uvést v příloze v účetní závěrce, kde by mělo být výslovně uvedeno, zda společnost předpokládá, že bude ve své činnosti pokračovat minimálně 12 měsíců po datu účetní závěrky (going concern princip) a zda je tedy účetní závěrka sestavena na základě tohoto principu nepřetržitého trvání.

2. Vyjádření by mělo vycházet z analýzy vedení, která bere v úvahu všechny důležité vlivy, např.

  • pokles hodnoty aktiv z důvodu nepříznivé globální ekonomické situace,
  • přerušení dodavatelských a odběratelských vztahů či jiné narušení podnikatelské činnosti,
  • narušení současných či budoucích peněžních toků s dopadem na likviditu a finanční situaci účetní jednotky,
  • ukončení či nedostupnost úvěrů, případně změny v úvěrových podmínkách apod.

Výsledek vyhodnocení může být následující:

a) Nepřetržité trvání účetní jednotky není ohroženo.

Do přílohy se tedy jeví jako vhodné například toto konstatování:

Vedení Společnosti zvážilo potenciální dopady COVID-19 na své aktivity a podnikání a dospělo k závěru, že nemají významný vliv na předpoklad nepřetržitého trvání podniku.  Vzhledem k tomu byla účetní závěrka k 31. 12. 2019 zpracována za předpokladu, že Společnost bude nadále schopna pokračovat ve své činnosti.

b) Vedení předpokládá nepřetržité trvání účetní jednotky, ale existuje významná nejistota.

Pokud vedení účetní jednotky vyhodnotí, že předpokládá nepřetržité trvání, ale zároveň existuje významná nejistota, zda účetní jednotka bude schopna pokračovat ve své činnosti (např. budoucí fungování účetní jednotky je závislé na státních subvencích, délce trvání krizové situace, budoucí dohodě s bankou, schopností odběratelů splatit své závazky), je vedení účetní jednotky povinno tuto nejistotu a související skutečnosti vysvětlit a popsat v příloze v účetní závěrce. Tato skutečnost ale nemá vliv na ocenění aktiv a závazků účetní jednotky k 31.12.2019.

c) Vedení vyhodnotí, že předpoklad nepřetržitého trvání není splněn.

Pokud vedení účetní jednotky vyhodnotí, že v důsledku dopadu aktuálních událostí a podmínek na účetní jednotku předpoklad nepřetržitého trvání neplatí, pak tomu musí přizpůsobit i údaje vykazované v účetní závěrce a svou situaci komentovat v příloze účetní závěrky.

Situace společnosti v souvislosti s koronavirovou epidemií by měla být zároveň popsána i ve výroční zprávě společnosti.

Výše uvedený postup účetních jednotek bude předmětem auditu. Toto doporučení vydala KA ČR dne 25. 3. 2020 a vztahuje se na zprávy auditora a související účetní závěrky vydané po jeho zveřejnění.

Celý text doporučení Komory auditorů najdete na adrese: https://www.kacr.cz/covid-191

Při sestavení účetní závěrky jsme připraveni s vámi výše uvedené postupy konzultovat individuálně.

Sdílet článek
Předchozí článek Další článek