Blog post

Substance a benefit test

11. 10. 2022Lukáš Pěsna

V oblasti převodních cen je čím dál tím více kladen důraz na splnění tzv. substance a benefit testu, který předchází samotnému posouzení výše převodní ceny. Při tzv. substance testu musí být poplatník schopen prokázat, zda byly služby skutečně poskytnuty. V rámci tzv. benefit testu musí daňový poplatník prokázat, zda měly poskytnuté služby pro společnost skutečný ekonomický přínos.

Prokázáním splnění těchto testů se zabýval Nevyšší správní soud ČR (dále jen „NSS“) v rozsudku 4 Afs 135/2019 ze dne 18. 2. 2022. Judikát se týká české společnosti, která přijala službu technické pomoci od své mateřské společnosti z Korejské republiky. Správce daně zpochybnil uznatelnost nákladů na tyto služby v souvislosti se splněním výše zmíněného substance a benefit testu. Společnost v rámci sporu předložila důkazní prostředky v podobě dohody o poskytnutí technické pomoci, kopie cestovních pasů vyslaných techniků, soupisu techniků s propočtem odpracovaných hodin a jejich hodinovými sazbami. Mimo jiné předložila i fakturu za technickou pomoc, ze které ale nebyl patrný objem ani konkrétní specifikace činností v rámci poskytnutých služeb. Samotnou existenci dohody o technické pomoci a související faktury nepovažoval NSS za dostatečné důkazní prostředky, z nichž by vyplývalo, že se plnění skutečně uskutečnila. Důkazní břemeno související s prokázáním, že náklady byly vynaloženy na plnění, která mohla vést ke zvýšení příjmů, a to za obvyklou cenu, je na straně daňového poplatníka. Dle NSS má být daňový poplatník schopen prokázat skutečný rozsah, obsah, jakož i účel poskytnutých služeb. V tomto případě tak měla společnost u každého technického pracovníka přesně specifikovat, jakou činnost pracovník prováděl a zda činnost skutečně provedl. NSS kasační stížnost zamítl a náklady vynaložené na služby technické pomoci označil za daňově neuznatelné ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Jak již bylo uvedeno výše, daňový poplatník musí být schopen správci daně prokázat skutečný rozsah, obsah i účel poskytnutých služeb. Stěžejním pro prokázání skutečnosti je jasná časová ukotvenost a průkazná provázanost mezi poskytnutým plněním a daňovým dokladem. Mezi doporučované důkazní prostředky patří např. evidence provozní dokumentace v podobě účtenek, cestovného a podrobného výkazu činností. Důležitou součástí evidence by měla být i dokumentace výstupů jednotlivých činností.

 

Sdílet článek
Předchozí příspěvek Následující příspěvek